V květnu a červnu 2023 provedl Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) ve spolupráci s Českou školní inspekcí pilotní Národní monitoring duševního zdraví žáků devátých tříd základních škol v České republice. Tato studie, zahrnující více než 6 000 žáků ze všech krajů, poskytla dosud chybějící ucelený obraz o duševním zdraví dětí v ČR.
Výsledky jsou alarmující: více než 50 % žáků devátých tříd vykazuje známky zhoršeného well-beingu, což odráží sníženou kvalitu života a schopnost zvládat zátěžové situace. Dále 30 % dotazovaných projevilo příznaky středně těžké až těžké úzkosti a 40 % známky středně těžké až těžké deprese. To znamená, že téměř každému třetímu deváťákovi by prospělo vyhledání odborné pomoci.
Převedeno na průměrnou třídu o dvaceti žácích:
- 6 žáků vykazuje příznaky úzkosti,
- 8 žáků má příznaky středně těžké až těžké deprese,
- dalších 5 žáků trpí mírnou depresí.
Studie také odhalila výrazné rozdíly mezi pohlavími. Dívky jsou ve všech oblastech duševního zdraví zasaženy více než chlapci; depresivními i úzkostnými příznaky trpí více než dvojnásobek dívek oproti chlapcům.
Ředitel NUDZ, Petr Winkler, zdůrazňuje, že většina duševních onemocnění vzniká v dětství a adolescenci. Vzhledem k chronickému nedostatku dětských psychologů a psychiatrů je nezbytné zaměřit se na preventivní opatření a včasnou intervenci.
Tento monitoring, realizovaný v rámci projektu SUPREME-MH za podpory Fondů EHP 2014–2021, nemá ve střední a východní Evropě obdoby. Výsledky studie jsou výzvou k implementaci systematických preventivních opatření na podporu duševního zdraví žáků v České republice.
Jak to vidí MŠMT
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) reagovalo na výsledky Národního monitoringu duševního zdraví žáků s vědomím závažnosti zjištěných údajů. Státní tajemník MŠMT, Ondřej Andrys, uvedl, že ministerstvo již ve Strategii 2030+ a dalších strategických dokumentech položilo základy pro intenzivní podporu duševního zdraví prostřednictvím různých aktivit a intervencí. Tyto zahrnují rozvoj školních poradenských pracovišť, důraz na preventivní aktivity ve školách a podporu bezpečného, zdravého a vstřícného prostředí ve školských zařízeních. Součástí těchto snah je také podpora pravidelných pohybových aktivit dětí, které jsou klíčové pro jejich fyzickou i duševní odolnost.
Ministerstvo rovněž zohledňuje podporu duševního zdraví prostřednictvím různých finančních nástrojů, včetně národních dotačních programů a možností nabízených Operačním programem Jan Amos Komenský. Česká školní inspekce, která se na monitoringu duševního zdraví podílela, věnuje této problematice intenzivní pozornost.
Tato reakce MŠMT naznačuje odhodlání řešit zjištěné problémy a implementovat opatření na podporu duševního zdraví žáků v českých školách.
Co na to Česká školní inspekce?
ČŠI si také uvědomuje závažnost těchto výsledků a intenzivně se věnuje problematice duševního zdraví ve školách. V rámci svých aktivit se zaměřuje na podporu školních poradenských pracovišť, prevenci a vytváření bezpečného a vstřícného prostředí pro žáky. Tato opatření jsou v souladu se Strategií 2030+ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, která klade důraz na holistický přístup k podpoře duševního zdraví ve vzdělávacím systému.
Spolupráce mezi ČŠI a NUDZ na tomto monitoringu představuje významný krok směrem k systematickému sledování a zlepšování duševního zdraví žáků v České republice. Získaná data budou sloužit jako podklad pro další preventivní opatření a intervence zaměřené na podporu well-beingu ve školním prostředí.
A jak to vypadá v praxi aneb Zítra přijde inspekce
Česká školní inspekce (ČŠI) při svých návštěvách škol hodnotí podporu vedení školy v oblasti duševní pohody žáků prostřednictvím stanovených kritérií hodnocení. Tato kritéria jsou součástí modelu tzv. „Kvalitní školy“, který ČŠI vytvořila ve spolupráci s externími odborníky. Model zahrnuje šest klíčových oblastí, které jsou dále rozpracovány pomocí specifických kritérií pro různé typy škol a školských zařízení.
Jednou z těchto oblastí je „Kultura školy“, která se zaměřuje na vytváření bezpečného, respektujícího a podporujícího prostředí pro žáky. V rámci této oblasti ČŠI posuzuje, jak vedení školy podporuje duševní pohodu žáků jak během výuky, tak mimo ni. Hodnotí se například, zda škola systematicky rozvíjí sociální a emoční kompetence žáků, což je klíčové pro jejich duševní zdraví a celkový well-being.
Pro podporu škol v této oblasti ČŠI vytvořila metodický portál „Kvalitní škola“, který nabízí řadu námětů a doporučení pro vlastní hodnocení školy a zvyšování kvality vzdělávání. Portál poskytuje metodické komentáře, příklady inspirativní praxe a další nástroje, které mohou školy využít k posílení duševní pohody žáků.
Dále ČŠI vydala metodické doporučení nazvané „Přístupy k náročnému chování dětí a žáků amožnosti jeho prevence“, které klade důraz na preventivní působení. Cílem je vytvořit ve škole prostředí, které naplňuje základní potřeby dětí a žáků a systematicky rozvíjí jejich sociální a emoční kompetence, nezbytné pro zdravé mezilidské vztahy.
Tímto způsobem ČŠI při svých hodnoceních zohledňuje, jak vedení školy přispívá k duševní pohodě žáků, a poskytuje školám nástroje a doporučení pro další rozvoj v této oblasti.