Duševní zdraví dítěte je neoddělitelně spjato s atmosférou v rodině. Domov by měl být pro děti bezpečným přístavem, kde nacházejí oporu, pochopení a prostor pro svůj emoční i osobnostní rozvoj. Vliv rodičovského přístupu, kvalita vzájemné komunikace a celková rodinná pohoda formují nejen dětské sebevědomí, ale i schopnost zvládat stres a budovat zdravé vztahy. Jak ale můžeme posílit duševní odolnost našich dětí a vytvořit prostředí, ve kterém se budou cítit skutečně dobře?
Rodiny s dětmi v Česku: Jak domácí prostředí ovlivňuje pohodu dětí?
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) v letech 2018–2022 realizoval rozsáhlou studii, která se zaměřila na životní podmínky rodin s dětmi v České republice. Studie se věnovala nejen ekonomické a materiální situaci rodin, ale také subjektivnímu vnímání spokojenosti a pohody v rodinách. Výsledky výzkumu poskytují cenný vhled do toho, jak se děti doma cítí a jaké faktory ovlivňují jejich duševní pohodu.
Jedním z klíčových zjištění studie je skutečnost, že domácí pohoda dítěte úzce souvisí s finanční a materiální stabilitou rodiny. Rodiny, které čelí ekonomickým problémům, vykazují vyšší míru stresu a nejistoty, což se negativně odráží i na dětech. Zvláště ohrožené jsou rodiny samoživitelů a domácnosti s nízkými příjmy, kde je největší riziko vzniku psychické zátěže a sociální izolace. Pandemie COVID-19 navíc tyto problémy prohloubila – mnohé rodiny se musely vypořádat s finančními potížemi, ztrátou zaměstnání či nutností kombinovat práci z domova s péčí o děti.
Studie také poukazuje na to, že přibližně polovina pracujících rodičů se cítí přetížena a obtížně zvládá sladění pracovních povinností s rodinným životem. Nejvíce ohrožené jsou vícedětné rodiny a domácnosti s malými dětmi, kde rodiče často bojují s časovou tísní. Tento tlak se přenáší i na děti, které mohou trpět nedostatkem pozornosti a emoční podpory.
Děti v krizových rodinách: Málo pomoci, hodně problémů
Přestože se mnoho rodin během pandemie potýkalo s psychickou zátěží, výzkum ukazuje, že jen malé procento rodičů vyhledalo odbornou pomoc. Důvodem je nejen nízké povědomí o dostupných službách, ale také nedostatek kapacit v oblasti psychologické a sociální podpory. Děti z rodin, které nevyužívají odbornou pomoc, přitom často trpí pocity nejistoty, úzkosti a osamělosti.
Studie přichází s řadou návrhů, jak zlepšit situaci rodin s dětmi:
- Podpora flexibilní práce – Zaměstnavatelé by měli umožnit rodičům větší časovou flexibilitu a částečné úvazky.
- Dostupnější bydlení – Nutnost rozšířit nabídku sociálních bytů pro rodiny v krizové situaci.
- Podpora samoživitelů – Finanční podpora a zjednodušení administrativy při žádostech o pomoc.
- Lepší dostupnost psychologické pomoci – Posílení kapacit školních psychologů a krizových center.
Tento výzkum jasně ukazuje, že rodinné prostředí je klíčovým faktorem ovlivňujícím psychickou pohodu dětí. Pokud chceme podpořit jejich zdravý vývoj, musíme věnovat pozornost nejen školnímu prostředí, ale především rodinnému zázemí, ve kterém vyrůstají.
Osobní pohoda dětí a dospívajících: psychosociální koreláty štěstí a životní spokojenosti
Časopis Československá psychologie publikoval studii Osobní pohoda dětí a dospívajících: psychosociální koreláty štěstí a životní spokojenosti, kterou vedl Jakub Pivarč. Výzkum se zaměřil na faktory ovlivňující subjektivní pocity štěstí a životní spokojenosti u dětí a dospívajících ve věku 10–18 let. Cílem bylo analyzovat, jak demografické, osobnostní a kontextuální faktory ovlivňují duševní pohodu této věkové skupiny.
Výzkumný vzorek tvořilo 1975 dětí a dospívajících z různých prostředí v České republice, včetně základních a středních škol, dětských domovů, diagnostických ústavů a azylových domů. Data byla sbírána prostřednictvím online dotazníků v roce 2020, tedy před vypuknutím pandemie COVID-19. Subjektivní pocit štěstí byl hodnocen pomocí Škály subjektivního štěstí (SHS) a celková životní spokojenost pomocí Škály životní spokojenosti studentů (SLSS).
Z výsledků studie vyplývá, že klíčovým faktorem ovlivňujícím štěstí a spokojenost dětí je jejich subjektivní hodnocení vlastního temperamentu a pocit přijetí pečující osobou. Jinými slovy, děti, které se cítí přijímané a mají pozitivní vnímání své osobnosti, vykazují vyšší míru štěstí a životní spokojenosti. Naproti tomu faktory, jako je pohlaví nebo spiritualita, se ukázaly jako méně významné.
Výzkum také potvrdil, že české verze obou měřících nástrojů jsou validní a spolehlivé pro identifikaci úrovně štěstí a spokojenosti u českých dětí a dospívajících. Studie přinesla cenné poznatky pro odborníky z oblasti psychologie, pedagogiky i sociální práce, neboť pomáhá lépe porozumět tomu, jaké faktory mohou podporovat duševní pohodu dětí v různých životních situacích.
Jak to vidí v zahraničí
Ze zahraničních jmenujme například studii publikovanou v časopise Journal of Child Psychology and Psychiatry, která zkoumala, jak rodinné prostředí ovlivňuje vývoj depresivních symptomů u dospívajících. Výsledky ukázaly, že negativní rodinné interakce, jako jsou konflikty mezi rodiči a nedostatek emocionální podpory, jsou spojeny s vyšším výskytem depresivních příznaků u dospívajících.
Další výzkum zveřejněný v Journal of Marriage and Family se zaměřil na vliv rodinné soudržnosti a kvality rodinných vztahů na duševní zdraví dětí. Studie zjistila, že děti z rodin s vysokou mírou soudržnosti a pozitivními vztahy vykazují nižší úroveň úzkosti a depresí.
Obě studie podtrhují význam harmonického a podporujícího rodinného prostředí pro duševní pohodu dětí.
Národní programy podpory duševního zdraví v kontextu rodinného prostředí
V České republice naštěstí existují národní programy zaměřené na podporu duševního zdraví dětí v kontextu rodinného zázemí. Jedním z nich je projekt Podpora duševního zdraví a well-beingu dětí a dospívajících v ČR, který je a bude realizován Národním ústavem duševního zdraví (NUDZ) v období od května 2024 do dubna 2028. Cílem tohoto projektu je vytvořit a ověřit efektivní prvky systému pro podporu duševního zdraví dětí a dospívajících v rámci stávajících služeb na sociálně zdravotním pomezí v České republice. Součástí projektu je také tvorba a ověření metodiky opatření psychosociální podpory pro děti a dospívající v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež.
Dalším významným programem je Monitoring a posilování duševního zdraví dětí a adolescentů (SUPREME-MH), který byl realizován NUDZ v letech 2021 až 2024. Tento projekt se zaměřil na dvě klíčové oblasti:
- Monitoring duševního zdraví dětí v ČR: V květnu a červnu 2023 proběhl první národní monitoring duševního zdraví u více než 6 000 žáků 9. tříd po celé České republice. Cílem bylo vytvořit přehled o stavu duševního zdraví dětí a dospívajících a zavést do praxe metodiku monitoringu duševního zdraví v různých typech školských institucí, což je základem pro efektivní prevenci a intervenci.
- Intervence prostřednictvím vzdělávacího programu Všech pět pohromadě: Tento program podporuje psychickou pohodu dětí a zvyšuje jejich duševní gramotnost. Byl implementován do 6. a 7. tříd základních škol v Karlovarském a Plzeňském kraji. Pedagogové byli vyškoleni pro práci s tímto programem, který odpovídá rámcovému vzdělávacímu programu předmětu Výchova ke zdraví. Program pomáhá zlepšovat duševní zdraví dětí a slouží jako model pro další rozšíření do škol a vzdělávacích institucí po celé České republice.
Tyto programy kladou důraz na spolupráci s rodinami a na posílení rodinného zázemí jako klíčového faktoru pro podporu duševního zdraví dětí.