Finanční gramotnost mladých Čechů je klíčovým faktorem ovlivňujícím jejich budoucí ekonomickou stabilitu a celkovou prosperitu společnosti. I když se v posledních letech úroveň finanční gramotnosti postupně zlepšuje, mnoho mladých lidí se stále potýká s neznalostí základů finančního hospodaření. To je znepokojivé zejména v době, kdy je ekonomická situace nejistá a čisté příjmy mladých nejsou dostatečné pro snadné pokrytí všech životních nákladů.
Současný stav finanční gramotnosti
Podle měření Ministerstva financí z roku 2020 dosáhlo 48 % Čechů vyšší úrovně finančních znalostí, zatímco 52 % mělo nižší úroveň. Vyšší úroveň finanční gramotnosti byla zaznamenána u vysokoškolsky vzdělaných lidí, osob s vyššími příjmy a živnostníků. Naopak nižší úroveň byla častější u lidí se základním vzděláním, osob s nejnižšími příjmy a ekonomicky neaktivních jedinců.
Průzkum České bankovní asociace z roku 2023 ukázal, že index finanční gramotnosti zůstal na 56 bodech ze 100, což naznačuje prostor pro zlepšení. Oproti předchozím letům přibylo lidí, kteří se snaží chránit úspory tím, že je přesunují na výhodné spořicí účty nebo investují. Větší část populace začala hledat nové zdroje příjmů nebo snížila své výdaje.
Dle dostupných dat se většina mladých snaží přizpůsobit změnám na trhu práce a ekonomické situaci. Například roste obliba tzv. gig economy, tedy příležitostné nebo sezónní práce, která pomáhá mladým českým občanům zvládat rostoucí náklady na bydlení a život. Také se zvětšuje zájem o vzdělávání v oblasti financí, včetně samostudia prostřednictvím online kurzů a workshopů.
Postoje mladých k financím
Ani ne 10 % mladých Čechů do 25 let nemá žádný vlastní příjem. Většina z těch, kteří na brigády chodí, svůj výdělek zcela neutratí a dokáže si odkládat stranou. Jak hospodařit s penězi, se mladí lidé dozvídají hlavně z internetu. Vyplývá to z průzkumu investiční platformy Portu ve spolupráci s organizací Nekrachni, která pomáhá mladým lidem finančně dospět a zlepšuje jejich finanční gramotnost, sběr dat provedla agentura IPSOS.
Češi ve věku 16–25 let nechtějí být zcela finančně závislí na svých rodičích. Proto se snaží si přivydělávat – až 67,2 % respondentů generace Z tak pracuje buď celoročně, nebo přes léto. Necelá pětina z nich už práci má, bez vlastního příjmu je jen každý desátý mladý Čech. Na Slovensku je situace o poznání horší.
Z průzkumu vyplývá, že mladí Češi jsou aktivnější než Slováci. Více než třetina z nich pracuje celoročně a více než 30 % chodí na brigády v létě. Mladí lidé generace Z jsou tak nejen méně finančně závislí na svých rodičích, ale zároveň se učí s vlastními penězi zacházet.
Z regionálního pohledu si prací při studiu přivydělává nejvíce mladých lidí v Libereckém kraji (88,9 %), nejméně v Praze (55,7 %). Naopak v hlavním městě je podíl pracujících ve věku 16–25 let nejvyšší (26,2 %) a také nejvíce mladých Pražanů si své přivýdělky odkládá (91,8 %).
Proč si většina Čechů generace Z brigádami přivydělává? Protože chce mít vlastní finance a nakládat s nimi podle vlastního uvážení (68,1 %), a také proto, že se chce osamostatnit a nebýt zcela závislá na svých rodičích (42,4 %). Mladí Češi a Češky touží mít své peníze a rozhodovat o nich podle sebe. Dobrou zprávou je, že neutratí vše, co vydělají. Téměř 85 % z nich si dokáže část výdělku odkládat stranou, v 55,7 % případů jim přispívají i rodiče. Ukazuje se, že spoření v mladém věku je důležité – zejména v případě investování dokážou plnoletí dosáhnout díky dlouhodobému investičnímu horizontu vysokého výnosu i z relativně malých částek.
Průzkum také ukázal, že odpovědi na otázky, jak nejlépe zacházet s vydělanými penězi, hledají mladí Češi a Češky hlavně na internetu, protože nejsou spokojeni s úrovní finančních znalostí ze školy. Škola jako místo, kde lze informace o finanční gramotnosti získat, zaostává. Tři čtvrtiny respondentů generace Z (74,7 %) tvrdí, že v této oblasti nemají dostatečné znalosti. 30,7 % mladých nemělo finanční gramotnost ve škole vůbec, 44 % pak téma probíralo, ale z jejich pohledu nedostatečně.
Finanční gramotnost a české školství
Česká školní inspekce ve školním roce 2022/2023 provedla šetření zaměřené na finanční gramotnost žáků prvních ročníků středních škol, včetně kvinty osmiletých gymnázií a tercie šestiletých gymnázií. V listopadu 2022 se do testování zapojilo 25 569 žáků, kteří absolvovali plnou verzi testu, a dalších 1 038 žáků se speciálními vzdělávacími potřebami řešilo zkrácenou verzi testu.
Test obsahoval 40 úloh rozdělených do pěti oblastí:
- Peníze a placení
- Osobní finance
- Hospodaření domácnosti
- Finanční produkty a služby
- Daně
Šetření zahrnovalo také dotazníky pro ředitele a učitele vybraných středních škol, které poskytly informace o výuce finanční gramotnosti. Cílem bylo získat komplexní přehled o úrovni finanční gramotnosti žáků a identifikovat oblasti pro zlepšení ve vzdělávacím systému.
Z tematické zprávy České školní inspekce o finanční gramotnosti vyplývá několik klíčových závěrů:
- Úroveň finanční gramotnosti je nevyrovnaná – Zatímco třetina žáků dosáhla nejvyšší úrovně znalostí, téměř pětina se pohybuje na nedostačující úrovni. Výrazně slabší výsledky vykazují žáci nematuritních oborů středních odborných škol a ti, kteří pocházejí ze socioekonomicky slabšího prostředí.
- Škola není hlavním zdrojem informací o financích – Většina žáků získává informace o penězích a hospodaření z rodiny (70,4 %) a z internetu (50,7 %), zatímco škola hraje roli jen pro 30,9 % respondentů.
- Žáci si nevěří v klíčových dovednostech – Například porozumění výpisům z účtu považuje za problém téměř třetina žáků, podobně jako vyřizování reklamací nebo plánování výdajů.
- Finanční vzdělávání ve školách probíhá hlavně v rámci jiných předmětů – Nejčastěji se s ním žáci setkávají v matematice, občanské výchově či ekonomických předmětech. Samostatný předmět finanční gramotnosti školy většinou nezavedly.
- Doporučení – Inspekce doporučuje posílit praktické výukové aktivity, zapojit více externí odborníky (např. banky, neziskové organizace) a zaměřit se na žáky z nízkopříjmových rodin, kteří mají největší problémy se správným finančním rozhodováním.
Celkově zpráva ukazuje, že finanční vzdělávání je v českých školách stále nedostatečné a vyžaduje větší důraz na praktické dovednosti a kritické myšlení v oblasti financí.
Co nás nejvíc zadlužuje?
Zadlužení českých domácností je ovlivněno několika klíčovými faktory:
- Náklady na bydlení: Významnou část dluhů tvoří úvěry na bydlení, zejména hypoteční úvěry. Rostoucí ceny nemovitostí a nájmů nutí domácnosti k vyššímu zadlužování za účelem zajištění vlastního bydlení.
- Konzumní způsob života: Tlak na udržení určité životní úrovně a spotřeby vede některé domácnosti k nadměrnému využívání úvěrových produktů pro financování spotřebních výdajů, což může vést k předlužení.
- Nedostatečná finanční gramotnost: Nedostatek znalostí v oblasti finančního plánování a správy osobních financí způsobuje, že lidé často nerozumí podmínkám úvěrů, podceňují rizika spojená se zadlužením a nejsou schopni efektivně řídit své dluhy.
- Snadná dostupnost úvěrů: Široká nabídka úvěrových produktů, včetně těch od nebankovních institucí, a agresivní marketingové strategie mohou vést k tomu, že si lidé půjčují více, než jsou schopni splácet.
- Makroekonomické faktory: Ekonomické podmínky, jako jsou míra nezaměstnanosti, inflace či úrokové sazby, ovlivňují schopnost domácností splácet své závazky. Například ekonomická recese může vést ke snížení příjmů a zvýšení rizika nesplácení dluhů.
Tyto faktory často působí společně a mohou vést k finanční nestabilitě domácností, pokud nejsou adekvátně řízeny.
Energie zvyšují riziko zadlužení
Rostoucí ceny energií představují pro české domácnosti významnou finanční zátěž, která může vést k nárůstu zadlužení a následně i exekucí. Podle socioložky Lucie Trlifajové ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR se počet nově zahájených exekucí zvýšil téměř o 40 % ve srovnání s předchozím obdobím, což je přičítáno právě rostoucím nákladům na energie a další základní potřeby.
Energetický regulační úřad (ERÚ) navíc zaznamenal zvýšený počet stížností na neoprávněné zvyšování cen energií ze strany dodavatelů, kteří často obcházejí zákonné povinnosti. ERÚ proto spotřebitelům doporučuje, aby v takových případech namítali neúčinnost změn a byli obezřetní při uzavírání smluv.
Odborníci také varují před nárůstem zájmu o nebankovní půjčky, které lidé často využívají k pokrytí nákladů na nájem či energie. Radek Hábl z Institutu prevence a řešení zadlužení upozorňuje, že exekuce se obvykle projeví s odstupem jednoho až dvou let po nezaplacení závazků, což znamená, že současné finanční potíže domácností se mohou v budoucnu ještě prohloubit.
Je tedy zřejmé, že zvyšující se ceny energií mohou vést k finančním problémům pro značnou část českých domácností, což zvyšuje riziko zadlužení a následných exekucí
Závěr
I přes určité pokroky v oblasti finanční gramotnosti je zřejmé, že mladí Češi čelí významným výzvám. Nedostatečné finanční znalosti, nejistá ekonomická situace a rostoucí zadlužení mohou negativně ovlivnit jejich budoucí. Je proto nezbytné posílit finanční vzdělávání jak ve školách, tak v rodinách, a podporovat mladé lidi v rozvoji zdravých finančních návyků, aby se dokázali efektivněji vyrovnávat s ekonomickými výzvami budoucnosti.