Nedostatek slunce spolu s nevlídným sychravým počasím působí na každého z nás. Cítíme se unavení, chybí nám energie na ty nejběžnější každodenní úkony. Jenom vstát ráno z vyhřáté postele je čirým utrpením a nejradši bychom navždy zůstali v teple pod dekou. Ani náhlé výkyvy nálad nejsou v zimě ničím ojedinělým. Psychologové pro tento stav mají dokonce i jméno – odborně se zimní deprese nazývá sezonní afektivní porucha. Poruchou častěji trpí lidé na severní polokouli, kde bývají tužší zimy a nedostatek světla. Například ve Velké Británii se týká až jedné pětiny obyvatelstva.
Nejčastější příčinou zimní deprese, zvané SAD (sezonní afektivní porucha – Seasonal Affective Disorder), je nedostatek světla. Porucha nejčastěji postihuje dospělé mezi 20. a 40. rokem věku. Projevuje se smutkem, únavou a podrážděním, které doprovází snížená schopnost se soustředit. Sezónní deprese nebo také sezónní afektivní porucha (SAD) je stav vyvolaný konkrétním ročním obdobím – a neděje se to jen na podzim nebo v zimě. Její příznaky se navíc nemusí nutně lišit od běžné deprese; jediná věc, která ji charakterizuje, je to, že se vyskytuje každý rok ve stejnou dobu, alespoň dva roky po sobě.
„Sezónní afektivní porucha je spíše podtypem depresívní poruchy. Způsob, jakým se projevuje, je totožný s mimosezónní depresí,“ říká James Murrough, docent psychiatrie v nemocnici Mount Sinai v New Yorku. To znamená, že sezónní afektivní porucha nevypadá jinak než typická deprese. U obou poruch se podle amerického Národního institutu pro mentální zdraví (NIMH) mohou vyskytovat myšlenky na smrt nebo sebevraždu.
K další projevům obou poruch patří únava, pocity smutku, slabosti, beznaděje, ztráta energie a aktivity, snížení schopnosti radovat se z věcí, které byly prožívány jako příjemné. Nemocný se může cítit apatický, bez síly a motivace vykonávat jakoukoliv činnost. Bývají přítomné porucha koncentrace, nerozhodnost, ztráta sebevědomí, pocity viny a bezcennosti, poruchy spánku, ztráta chuti k jídlu, snížení libida. Objevit se mohou i myšlenky na sebepoškozování, touha zemřít a sebevražedné myšlenky.
Základem pro udržení dobré nálady v těžkých chvílích, kdy nás může sužovat sychravé podzimní počasí, je zůstat aktivní. Čím častěji se vydáte ven, tím více vás okouzlí barevná podzimní krajina. Nenechávejte se příliš dlouho uvěznit doma, protože právě tam mohou deprese snadno přicházet.
Mgr. Petr Steklý, zakladatel projektu Lehkost.cz
Příznaky sezónní afektivní poruchy mohou zahrnovat:
- Pocit deprese po většinu dne, téměř každý den
- Ztráta zájmu o aktivity, které jste si dříve užívali
- Cítíte, že máte málo energie
- Máte problémy se spaním
- Změny chuti nebo vaší hmotnosti
- Pocit pomalosti
- Vyskytují se obtíže při soustředění
- Pocity beznaděje, bezcennosti nebo provinění
- V extrémních případech jsou časté myšlenky na smrt nebo sebevraždu
Světlo, které léčí
Světlo je přirozený zdroj energie s blahodárnými účinky na zdraví a psychiku člověka. Tato skutečnost je známa od nepaměti – již staří Řekové před 2 tisíci let využívali světlo k léčení duševních problémů. Světlo má prokázané účinky na naši fyziologii, metabolismus, chuť k jídlu, zažívací systém, ale ovlivňuje také naše libido, nálady a chování. Zásadně působí na náš celkový pocit spokojenosti. Tak se na scéně objevuje fototerapie.
Fototerapie je léčba využívající viditelnou i neviditelnou část světelného spektra k léčebným a preventivním účelům. Léčivé účinky částí světelného spektra jsou různorodé, což předurčuje využití při příslušných procedurách. Častá je laserová fototerapie a léčba monochromatickým nebo polarizovaným světlem. U novorozenců se bojuje proti žloutence pomocí modrého světla. Světlo je alternativně nasazováno také při předcházení pásmové nemoci. Fototerapie je tak využívána v mnoha různých oborech – například v psychiatrii, psychologii, dermatologii, porodnictví, estetické medicíně nebo při rehabilitacích.
Velké oblibě se těší rovněž speciální lampy s celospektrálním světlem, jež mají účinky blízké slunečnímu záření. Léčba jasným světlem, označována také jako chronobiologická fototerapie, je v medicíně používána od 80. let minulého století.
Nejlepším zdrojem světla, které pozitivně účinkuje na naše tělo, je jednoznačně sluneční svit, proto, pokud můžete, buďme co nejvíce přes den venku a nezastiňujme okna. V zimě nám ale často nezbývá než denní světlo suplovat světlem umělým. I klasické žárovky mohou pomoci, proto se radí: v zimě naplno sviťte. Pro cílenou léčbu a prevenci je však třeba využít speciálních lamp na fototerapii, které jsou díky světelné expozici až 10000 Luxů 20× účinnější než klasické žárovky a léčebný efekt se dostaví již za 30 minut.
Lampy na fototerapii využívají plnospektrální světlo, které napodobuje sluneční záření a tím jej při nedostatku nahrazuje. Jedná se o vědecky uznávanou metodu, kterou se léčí zejména sezónní afektivní poruchy, jimiž můžeme trpět v zimním období při nedostatku světla – tzv. zimní splín. Používá se ale i při léčbě depresí, premenstruačních poruchách, poruchách osobnosti, pro zlepšení spánku nebo při cestování jako nástroj k předcházení problémům při posunu času (jet-lagu).