Vztahy mezi učiteli a žáky tvoří základní kámen školního prostředí. Kvalitní vazby nejen podporují lepší výsledky ve výuce, ale také přispívají k celkové pohodě a rozvoji dětí. Škola by měla být místem, kde se děti cítí přijímané, respektované a kde mohou beze strachu sdílet své potřeby a problémy. Tento článek se zaměřuje na to, proč jsou dobré vztahy mezi učiteli a žáky tak důležité, jak je budovat a udržovat, a co může pomoci překonat překážky, které se ve vztazích mohou objevit.
Vztahy pomáhají prevenci
Pro školy a poradenská pracoviště je zásadní umět rozpoznat různé typy prevence a rozhodnout, kdy je vhodné využít intervenci a kdy ne. Ve třídách s pozitivním klimatem, kde jsou děti otevřené, dokážou diskutovat o svých problémech a sdílejí zdravé hodnoty, je důležité tyto vztahy pravidelně posilovat a udržovat. Klíčovou roli zde hrají primární preventivní aktivity zaměřené na podporu vztahů mezi žáky. Podle našich zkušeností je nejdůležitější vztah třídního učitele k žákům a pravidelná péče prostřednictvím třídnických hodin.
Na školách, kde se systematicky pracuje na budování soudržnosti kolektivu – například prostřednictvím společných zážitků nebo aktivit zaměřených na zlepšení komunikace – je řešení problémů mnohem jednodušší. V takových případech bývají pedagogové schopni rychle reagovat a intervence se stává efektivní a úspěšnou.
Práce na budování dobrých vztahů ve třídě od samého začátku školní docházky významně přispívá k prevenci budoucích konfliktů mezi žáky. Zároveň umožňuje, aby případné intervenční zásahy byly účinnější, pokud se přeci jen nějaký problém objeví.
Mladí lidé a vazby
U dospívajících lze při budování vztahů pozorovat několik specifik. Během tohoto období dochází k výraznému rozvoji myšlení, emocí a samostatnosti. Díky tomu si adolescenti začínají více uvědomovat, koho si váží a proč, a často si přehodnocují vztahy k lidem ve svém okolí. S tím souvisí i menší závislost na rodičích, která je typická pro mladší děti.
Jak dospívající řeší různé situace, závisí na jejich závažnosti. V opravdu těžkých chvílích se stále nejčastěji obracejí na rodiče. Naopak u běžných každodenních problémů hledají podporu spíše u vrstevníků nebo jiných dospělých. Ve škole, kde rodiče obvykle nejsou nablízku, se může stát, že se s obtížemi obrátí na učitele. Často ale dávají přednost kamarádům, kteří jsou jim bližší, a učitele kontaktují až tehdy, když jiná pomoc není dostupná.
Důležitou otázkou zůstává, zda by v některých náročných situacích nebylo efektivnější vyhledat přímo učitele. Ten může díky svým zkušenostem a autoritě nabídnout oporu, kterou vrstevníci nemusejí vždy poskytnout. Jak uvádí Cassidyová (2016), důvěrný vztah se obvykle formuje k někomu, kdo je vnímán jako „silnější a moudřejší“, což učitelé ve své roli často splňují. Tento aspekt může být zásadní při řešení složitějších situací.
Úloha učitele
Učitel ovlivňuje žáky nejen výchovnými postupy, ale také způsobem komunikace a interakce. Pokud pedagog dokáže rozpoznat projevy chování dítěte a vhodně na ně reagovat, může tím významně přispět k pozitivnímu vývoji jeho chování. Dobrá komunikace má vliv jak na celkový vývoj dítěte, tak na jeho aktuální psychickou a fyzickou pohodu.
Kvalitní komunikace však nezahrnuje pouze volbu správných slov. Stejně důležité je vyjadřovat podporu, důvěru a pozitivní přístup. Pro rozvoj schopnosti vést rozhovor se osvědčuje proaktivní přístup. To znamená, že učitel formuluje své otázky či podněty tak, aby žák musel aktivně reagovat a tím se učil rozvíjet své komunikační dovednosti.
Co říkají Mladé hlasy
Český výbor pro UNICEF nedávno zveřejnil první část unikátního sociologického výzkumu Mladé hlasy, který je vzhledem k nadcházejícímu počátku školního roku zaměřený právě na děti a školu. Výzkum je ve spolupráci s agenturou STEM/MARK prováděn v rozmezí několika let již od roku 2001 a letos proběhl již posedmé. Studie mapuje názory, postoje a očekávání dětí. Škola má velký podíl na štěstí dětí, 36 procent dětí uvedlo, že se cítí šťastně, když mají dobré známky, a 59 procent dětí pak, že se cítí nešťastné, pokud se jim ve škole nedaří. Současně s českým průzkumem probíhal poprvé tento průzkum i na Slovensku.
- Učitelům důvěřuje 66 procent dětí (nejlepší výsledek po rodičích a lékařích).
- 30 procent dětí využívá možnosti mluvit s učiteli o svých problémech a potřebách.
Škola by pro děti měla být také místem, kde beze strachu mohou mluvit o svých problémech a potřebách, ať už se svými přáteli nebo s pedagogy. 65 procent dotázaných odpovědělo, že tuto možnost ve škole má. Z těch dětí, které ve škole možnost mají, 59 procent uvedlo, že o svých problémech mluví se spolužáky/kamarády, 30 procent dětí se pak svěřilo učiteli.
- Nesmírně důležitá je i důvěra mezi dětmi a učiteli. Po matce, otci a lékaři je učitel čtvrtým člověkem, ke kterému mají děti největší důvěru. Úplně nebo docela učitelům důvěřuje 66 procent dětí.
Jak budovat důvěru
Na čem tedy závisí vznik důvěry mezi námi a druhými lidmi? Je to především na hodnotách a postojích, které zastáváme, jako jsou upřímnost, úcta, tolerance, otevřenost a jistota. Pokud budeme při kontaktu s ostatními vědomě zaměřeni na tyto hodnoty, budeme při budování důvěry úspěšnější. Jinými slovy, to, jak vyzařujeme a jak důvěřujeme ostatním, má přímý vliv na míru důvěry, kterou nám projeví oni.
Důvěra, která je silná a dlouhodobá, nevznikne okamžitě. Je třeba ji neustále upevňovat a prohlubovat, protože je těsně spojená s kvalitou vztahu. Je zajímavé, že i když si ji budujeme dlouhou dobu, ztratit ji můžeme v jediném okamžiku. Proto je důležité o důvěru pečovat tím, že si budeme uvědomovat hodnoty, které jsou pro ni klíčové.
Pouze takto vytvoříme pevné a úspěšné vztahy, které jsou základem všeho. Důvěra totiž přináší pocit bezpečí a jistoty, což je to, co ve svém životě vědomě i nevědomě všichni hledáme, bez ohledu na okolnosti.