Internet a digitální technologie proměnily náš každodenní život. Umožňují nám zůstat v kontaktu s přáteli, získávat informace během několika sekund, nakupovat bez nutnosti vyjít z domu a vůbec řešit běžné záležitosti online. Ale s tímto nečekaným pohodlím přichází i odvrácená, stejně nečekaná strana, totiž riziko, že naše digitální stopy mohou být sledovány, zneužity a použity proti nám. Často si to ani neuvědomujeme, ale každé kliknutí, každé sdílení na sociálních sítích nebo i pouhé připojení na veřejnou Wi-Fi otevírá dveře možným hrozbám. Neviditelným, ale velmi reálným.
Co o sobě říkáme na sociálních sítích
Sociální sítě, jako je Facebook, Instagram nebo TikTok, jsou fenoménem dnešní doby. Lidé na nich tráví hodiny denně, sdílejí fotografie, zážitky a názory. To vše vytváří jakousi digitální vitrínu našeho života. Ale zamysleli jste se někdy nad tím, kdo všechno se do ní může dívat? A co si o vás může zjistit?
Například fotografie z dovolené, kterou hrdě sdílíte, aby všichni viděli, jak si užíváte, může být pro zloděje jasným signálem, že váš domov je momentálně prázdný. Nebo přátelský příspěvek o oblíbené kavárně, kde trávíte každé pondělí ráno, může dát cizím lidem detailní přehled o vašem každodenním životě. Kyberstalkingu, tedy digitálnímu sledování, nahrává právě to, jak bezstarostně zveřejňujeme informace o sobě a svém okolí.
Problémem ale nejsou jen jednotlivci, kteří mohou vaše data zneužít. I samotné platformy sociálních sítí mají o vás více informací, než byste si přáli. Sledují vaše zájmy, analyzují, co lajkujete, a prodávají tato data inzerentům, aby vám mohli zobrazovat cílené reklamy. Ačkoliv se to zdá jako neškodná obchodní strategie, stáváte se součástí obřího mechanismu, který o vás ví téměř vše – často více než vaši nejbližší.
Hrozby v online bankovnictví
Další oblastí, kde nás digitální svět může ohrozit, je online bankovnictví. Nakupování přes internet, platby mobilem nebo správa účtů z pohodlí domova – to všechno je neuvěřitelně praktické. Jenže každý krok v této oblasti vyžaduje zvýšenou obezřetnost. Hackeři dnes používají čím dál sofistikovanější metody, jak získat přístup k vašim financím.
Jedním z nejběžnějších triků je takzvaný phishing. Funguje to jednoduše: obdržíte e-mail, který se tváří jako oficiální zpráva od vaší banky, ale ve skutečnosti vás má přimět zadat citlivé údaje na podvodné stránce. Jinou metodou je malware – škodlivý software, který se nepozorovaně dostane do vašeho zařízení a zaznamenává například to, co píšete na klávesnici. Takto mohou útočníci snadno získat vaše přihlašovací údaje.
Dalším velkým rizikem je připojování na nezabezpečené veřejné Wi-Fi sítě. Na první pohled je to lákavé – šetřit si data a surfovat zdarma. Jenže každé takové připojení může být jako otevřená kniha pro zkušené hackery, kteří dokážou zachytit informace, které posíláte a přijímáte.
Kyberšikana: bolest digitálního světa
Digitální prostředí je nejen místem pro zábavu a komunikaci, ale bohužel také prostředím, kde se rozmáhá kyberšikana. Možná si řeknete, že jde o problém hlavně mezi dětmi a dospívajícími, ale není tomu tak. I dospělí se stávají oběťmi ponižování, výhrůžek nebo šíření falešných informací. Zatímco v reálném světě máme možnost od agresora odejít, v online prostoru nás někdo takový může sledovat doslova na každém kroku. Oběti kyberšikany také často pociťují silný psychický tlak. Nejenže jsou vystaveny nepříjemnému chování, ale mohou mít také pocit, že nemají kam uniknout.
Sociální sítě jsou navíc plné falešných očekávání. Každodenní záplava dokonalých fotek a příspěvků o úspěších druhých může vyvolávat pocit, že sami nikdy nemůžeme dostát těmto nereálným standardům.
Z průzkumu společnosti Microsoft z roku 2023 vyplývá, že se 69 % dotázaných v posledním roce setkalo s nějakým rizikem na internetu. Nejčastějšími riziky, s nimiž mají dotázaní celosvětově nějakou zkušenost, byly dezinformace a osobní rizika (včetně kyberšikany, nenávistných projevů a hrozeb násilím). Nejméně často se s online rizikem setkali respondenti ve Velké Británii (50 %) a v Německu (56 %), naopak nejvíce na Filipínách (86 %) a v Chile (79 %).
Výzkum zjistil, že teenageři se s riziky na internetu setkávají častěji, než se rodiče domnívají. 74 % dospívajících uvedlo, že se setkali s rizikem na internetu, zatímco jen 62 % rodičů se domnívalo, že se jejich dospívající děti s nějakým rizikem na internetu potkaly, což je rozdíl 12 procentních bodů.
Zjistili jsme také, že rodiče nejenže rizika podceňují, ale podceňují je v každé kategorii. Největší rozdíly se týkaly nenávistných projevů, těsně následovaných výhrůžkami násilím, vystavením sebevraždě a sebepoškozování a kyberšikanou a zneužíváním. Například 39 % dospívajících uvedlo, že se setkalo s nenávistnými projevy na internetu, zatímco pouze 29 % rodičů si myslí, že jejich dospívající takovou zkušenost má. S výhrůžkami násilím se setkalo 19 % dospívajících, ale jen 11 % rodičů se domnívá, že se to někdy týkalo i jejich dětí.
Sledování a ztráta soukromí
Velkým problémem digitálního světa se zdá být ztráta soukromí. Každá aplikace či web, který navštívíte, zanechává digitální stopu. Firmy tyto informace využívají k tomu, aby vás co nejlépe poznaly a mohly vám nabídnout přesně to, co „potřebujete“. Na tom by možná nebylo nic špatného, kdyby nebylo rizika, že tyto údaje skončí ve špatných rukou. Úniky dat jsou stále častější, a pokud se mezi nimi ocitnou vaše citlivé informace, můžete čelit následkům, jako je krádež identity nebo finanční podvody.
Manipulace je pak další hrozbou. Algoritmy sociálních sítí rozhodují o tom, co vidíme, a tím nás mohou nepozorovaně ovlivňovat. To, co považujeme za svůj názor, může být ve skutečnosti výsledkem promyšleného algoritmického řízení naší osoby v digitální džungli.
Jak se chránit?
I když rizika digitálního světa nebude možné nikdy zcela eliminovat, můžeme je alespoň minimalizovat. Základem je přemýšlet, a řídit se zdravou obezřetností. Uvažujme, než něco zveřejníme. Na sociálních sítích sdílejme pouze to, co bychom byli ochotni ukázat široké veřejnosti. Používejme silná hesla a dvoufázové ověření, které ztíží případným podvodníkům přístup k našim účtům. A především se naučme být obezřetní vůči podezřelým e-mailům nebo webům.
Digitální svět je skvělý sluha, ale špatný pán. Je jen na nás, abychom si zachovali kontrolu nad tím, co o sobě v tomto podivném světě odhalíme, a jak se v tomto prostoru bez hranic budeme pohybovat. Bezpečně a s radostí, nikoli bezbranní a ve strachu.