V posledních letech se stále častěji setkáváme s alarmujícími zprávami o tom, že duševní zdraví dětí a mládeže je ve vážném ohrožení. Výskyt úzkostí, depresí a dalších duševních poruch mezi mladými lidmi strmě roste. Proč se tato situace zhoršuje? Jaké faktory k tomu přispívají a co můžeme jako společnost udělat, abychom mladé generaci pomohli?
Moderní tlak: Když na děti tlačí školní výsledky i dokonalý život na sociálních sítích
Dnešní děti vyrůstají ve světě, který se dramaticky liší od toho, jaký zažívaly předchozí generace. Kromě tradičního stresu z náročných školních požadavků čelí i novým výzvám, jako je neustálé srovnávání se s ostatními na sociálních sítích. Záběry perfektně naaranžovaných životů influencerů mohou snadno vést k pocitům méněcennosti a úzkosti.
Studie ukazují, že přílišné užívání sociálních médií je spojeno s nárůstem problémů, jako jsou poruchy spánku, nízké sebevědomí a zvýšené riziko depresí. Zároveň mladí lidé stále častěji pociťují tlak být úspěšní nejen ve škole, ale i ve svých koníčcích nebo budování online identity. Tento neustálý tlak na výkon a dokonalost si vybírá svou daň.
Pandemie jako urychlovač krize
Pandemie COVID-19 měla na mladé lidi devastující dopad. Izolace od vrstevníků, přerušení běžné školní docházky a celková nejistota kolem budoucnosti vytvořily prostředí, které mnoho dětí a dospívajících zvládalo jen obtížně. Studie z období pandemie potvrdily nárůst depresivních stavů, pocitů osamělosti a dokonce sebevražedných myšlenek mezi mládeží.
I když se situace po pandemii postupně stabilizuje, důsledky tohoto období přetrvávají. Mnoho mladých lidí se stále potýká s následky ztracených sociálních vazeb nebo zanedbaného duševního zdraví.
Rodiče a učitelé: Část problému nebo řešení?
Rodina a škola by měly být místy, kde se dítě cítí v bezpečí. Bohužel tomu tak často není. Někteří rodiče, zahlceni vlastními problémy, nedokážou poskytnout dostatečnou emoční podporu. Školní prostředí pak může být zdrojem dalšího stresu, zejména pokud v něm převládá přílišná konkurence, šikana nebo nedostatek pochopení pro individuální potřeby studentů.
Na druhou stranu, právě rodiče a učitelé mohou sehrát klíčovou roli v tom, aby situaci zlepšili. Důležité je zaměřit se na komunikaci, vytváření podpůrného prostředí a edukaci o duševním zdraví.
Duševní zdraví Jeníčků a Mařenek
V Česku dosud chyběla studie, která by poskytovala ucelenější obraz o duševním zdraví dětí. Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) ve spolupráci s Českou školní inspekcí proto nyní provedli unikátní pilotní Národní monitoring duševního zdraví žáků na základních školách v České republice. Výsledky projektu, který nemá ve střední a východní Evropě obdoby, jsou přitom alarmující a vyžadují řadu opatření zejména na úrovni prevence.
- Z průzkumu vyplývá, že víc jak 50 % žáků devátých tříd v ČR projevuje známky zhoršeného well-beingu. Ten je zásadní, neboť odráží kvalitu života, kterou v současné chvíli subjektivně prožíváme, a do určité míry nám pomáhá zvládat zátěžové situace, které život přináší.
- 30 % dotazovaných navíc projevilo znaky, které ukazují na středně těžké až těžké úzkosti. Téměř každému třetímu deváťákovi by tak z těchto důvodů prospělo vyhledání odborné pomoci.
- 4 z 10 oslovených žáků navíc reportují známky středně těžké až těžké deprese.
- O duševní zdraví se zajímá 65 % českých dětí.
Jak může pomoci společnost?
Řešení tohoto problému vyžaduje komplexní přístup. Patří sem:
- Zvýšení dostupnosti odborné pomoci – Mnoho rodin si nemůže dovolit pravidelné konzultace s psychologem nebo psychoterapeutem. Je proto třeba investovat do dostupné a kvalitní péče o duševní zdraví, včetně školních psychologů.
- Osvěta – Mluvit o duševním zdraví by nemělo být tabu. Pokud děti a mladí lidé pochopí, že hledat pomoc není selháním, může to výrazně snížit počet těch, kteří trpí mlčky.
- Redukce tlaku na výkon – Školy by měly hledat způsoby, jak snižovat přehnané nároky na studenty a klást větší důraz na individuální růst a kreativitu.
- Regulace sociálních sítí – Platformy by měly převzít větší odpovědnost za ochranu mladých uživatelů, například omezováním škodlivého obsahu.
A jak chce pomáhat Ministerstvo školství?
V září 2024 MŠMT představilo návrhy opatření k posílení wellbeingu ve školách. Tato opatření mají za cíl vytvořit prostředí, ve kterém se děti a žáci budou cítit dobře a budou schopni dosahovat svého maximálního potenciálu. Opatření navržená MŠMT jsou navázána na Akční plán duševního zdraví a na Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.
Mezi opatření patří implementace podpůrných pedagogických pozic jako je školní psycholog nebo školní speciální pedagog v základních školách běžného vzdělávacího proudu, jednání s vysokými školami o navýšení kapacit studijních programů psychologie a speciální pedagogiky či zavedení monitoringu šikany ve školách. V současnosti školy nemají povinnost zaznamenávat případy šikany, na rozdíl od úrazů. Šikana dosud není v právním řádu definována, MŠMT připraví návrh jejího monitoringu a posoudí nezbytnost právní úpravy šikany.
Do roku 2027 dojde k posílení institutu třídnických hodin či k zakotvení osobnostně-sociální výchovy a podpory well-beingu v revidovaném RVP ZV.
V současnosti probíhá revize standardu specializačního studia pro školní metodiky prevence. Ustanovena je také pracovní skupina, přičemž bylo provedeno šetření mezi poskytovateli studia. Z jeho výsledků vyplývá nutnost posílení standardu o dětské duševní zdraví, školní wellbeing a krizové intervence.
Současně s revizí standardu bude probíhat i zpracování modelového minimálního preventivního programu školy a školního řádu, který bude vycházet z ověřených přístupů k řešení náročného chování žáků a podporou duševního zdraví. Tím bude zajištěn soulad mezi těmito aktivitami. Modelový školní preventivní program a školní řád bude vytvořen do prosince 2025.
Mezi chystaná opatření patří také vytvoření krizových intervenčních týmů u vybraných středisek výchovné péče. Ty budou schopny do 36 hodin dorazit do školy zasažené krizovou situací a poskytnout celé školní komunitě komplexní služby a provést školu procesem zvládání krize a vyrovnávání se s jejími následky. Při střediscích výchovné péče budou zřízeny i multidisciplinární týmy dětského duševního zdraví ve všech krajích České republiky s cílem podpory škol při práci s dětmi a žáky s odlišnými projevy chování. Současně probíhá diskuze o nutných úpravách legislativních předpisů k začlenění středisek výchovné péče do systému školských poradenských zařízení a příprava finanční podpory v rámci OP JAK na vzdělávání pracovníků těchto zařízení.
Místo závěru
Duševní zdraví dětí a mládeže je jedním z nejdůležitějších témat, kterým bychom se jako společnost měli věnovat. Nejde jen o to, jaké budou výsledky ve škole nebo na trhu práce – jde především o štěstí, spokojenost a zdraví mladé generace. Pokud nezměníme svůj přístup, můžeme přijít o to nejcennější, co máme: budoucnost plnou talentovaných, šťastných a silných mladých lidí.