Psychohygiena je soubor metod a technik, které slouží k udržování a podpoře duševního zdraví a psychické pohody. Jejím cílem je předcházet stresu, vyčerpání, úzkostem, depresím a jiným psychickým obtížím, které mohou vznikat kvůli náročnému životnímu stylu, nadměrnému stresu nebo nesprávné životosprávě. Stejně jako hygiena fyzická, i psychohygiena se zaměřuje na prevenci – tedy na dlouhodobou péči o duševní zdraví.
Hlavní oblasti a techniky psychohygieny
- Relaxace a odpočinek: Pravidelný odpočinek a relaxace, jako je například meditace, hluboké dýchání, jóga, nebo vědomé uvolňování svalů, pomáhají snížit stres.
- Správná organizace času: Time management a plánování pomáhá předcházet přetížení a stresu z nedodělaných úkolů. Přehledný rozvrh umožňuje vyhradit čas na práci, volný čas i odpočinek.
- Kvalitní spánek: Dobrý spánek je nezbytný pro obnovu energie a mentální svěžest. Psychohygiena klade důraz na pravidelné návyky, které podporují kvalitní a dostatečný spánek.
- Sociální vztahy: Pozitivní vztahy s ostatními lidmi, sdílení zážitků, pocit sounáležitosti a vzájemná podpora jsou pro psychické zdraví důležité.
- Zdravý životní styl: Pravidelná fyzická aktivita, vyvážená strava a hydratace přímo ovlivňují naši náladu a celkový duševní stav.
- Sebepoznání a práce s emocemi: Sebepoznání a práce s emocemi pomáhají lépe pochopit své reakce a pocity. Rozvoj této oblasti pomáhá zlepšit odolnost vůči stresu.
Psychohygiena tedy zahrnuje všechny návyky, které přispívají k rovnováze mezi prací a odpočinkem, zvládání stresu a k tomu, abychom se cítili dobře.
Klíčové oblasti psychohygieny ve školním prostředí v ČR
Psychohygiena ve školním prostředí v České republice je stále více aktuálním tématem. Školy se v posledních letech zaměřují na podporu duševního zdraví žáků i učitelů, a to z důvodu rostoucího tlaku, který je spojený s akademickými výkony, digitalizací a dalšími faktory. Systémová psychohygiena ve školách se proto zaměřuje na snižování stresu, podporu zdravých vztahů ve třídách a vytvoření bezpečného prostředí, které pomáhá žákům lépe zvládat náročné situace a předcházet psychickým problémům.
1. Podpora duševního zdraví žáků:
- Školní psychologové a metodici prevence: Ve školách jsou stále častěji přítomni školní psychologové, kteří poskytují žákům konzultace, řeší problémy se stresem nebo šikanou a pomáhají s adaptací na školní prostředí. Taktéž pracují na preventivních programech.
- Programy zaměřené na prevenci rizikového chování: Školy nabízejí programy, které se zaměřují na prevenci šikany, závislostí, úzkostí či depresí.
- Rozvoj sociálně-emočních dovedností: Stále větší důraz je kladen na výuku sociálně-emočních dovedností, jako je práce s emocemi, empatie, komunikace a zvládání stresu.
2. Podpora duševního zdraví učitelů:
- Školení pro učitele: Učitelé mají možnost účastnit se školení zaměřených na zvládání stresu a vyhoření, kde se učí technikám psychohygieny, jako je například time management, zvládání konfliktů nebo relaxační techniky.
- Supervize a podpora kolegiality: Některé školy nabízejí supervize, kde mohou učitelé sdílet své zkušenosti a problémy s kolegy, což může být efektivním nástrojem pro prevenci vyhoření a dlouhodobého stresu.
3. Environmentální a organizační opatření:
- Úpravy rozvrhů: Některé školy se snaží zavádět flexibilnější rozvrhy, které umožňují více volného času pro relaxaci a sport.
- Vytváření bezpečného prostředí: Důraz je kladen na prevenci šikany a podporu bezpečného prostředí, kde se žáci cítí akceptovaní a v bezpečí.
- Týmy školní podpory: Na mnoha školách fungují týmy podpory složené ze školních psychologů, výchovných poradců a metodiků prevence, kteří spolupracují na aktivitách a programech zlepšujících psychické klima školy.
Přestože se psychohygiena ve školách podporuje, existují výzvy, které její efektivitu omezují. Mezi hlavní patří omezené finanční prostředky na školní psychology, přetíženost učitelů a nedostatek systematické podpory pro duševní zdraví v některých regionech. Význam psychohygieny však roste, a to nejen v důsledku pandemie, která ukázala potřebu kvalitní podpory duševního zdraví.
Jak to cítí čeští a moravští a slezští učitelé
Výsledky studie pracovníků Státního zdravotního ústavu potvrzují vysokou psychickou pracovní zátěž téměř u 80 % učitelů, nadměrný stres u 60 %, sníženou odolnost vůči stresu u 25 %, nedostatky v životosprávě u 90 % učitelů.
Výsledky potvrzují téměř u 80 % vyšetřovaných osob vysokou psychickou pracovní zátěž, na níž se zvýšenou měrou podílí tyto okolnosti a rizikové faktory práce:
- nedostatečné finanční i společenské oceňování práce,
- nejistota postavení,
- tlak na stálou přítomnost v práci bez ohledu na zdravotní a osobní důvody (nutné suplování kolegů),
- psychická pracovní zátěž (jde o práci pod časovým tlakem, spojenou s vysokými nároky v oblasti jednání a vzájemné kooperace a spojenou s rizikem ohrožení zdraví jiných osob),
- fyzikální faktory (především hluk).
7 učitelských prokletí
Holeček stanovil ve svém výzkumu sedm stresorů:
- pracovní přetížení učitelů a učitelek,
- vedení školy nadřízenými orgány
- problémoví žáci,
- neupokojená potřeba seberealizace (frustrace),
- problémoví rodiče,
- nevyhovující pracovní prostředí školy,
- problémoví kolegové.
Pracovním přetížením se míní časové tlaky termínovanou práci, rychlé změny vzdělávacích projektů, nahromadění úkolů, časovou tíseň, krátké přestávky, nadbytečnou administrativu. Vedení v tomto výzkumu se myslí nejen konkrétní vedení a organizace dané školy, ale i ostatní nadřízené orgány, tj. školský úřad, Česká školní inspekce, obecní úřady, jejich neadekvátní hodnocení, nepřiměřené požadavky apod.
Problémoví žáci jsou děti a mládež s poruchami chování a učení, žáci, kteří nespolupracují s učiteli, mají špatný postoj a motivaci ke školní práci, utíkají ze školy, jsou bez kázně, stoupá jejich agresivita a nedisciplinovanost ve třídě.
Neuspokojená potřeba seberealizace (frustrace) je částečná deziluze, špatné vyhlídky na zlepšení postavení v práci, pocit nedocenění práce učitele společností, nízké finanční ocenění náročné práce.
Problémoví rodiče jsou rodiče se stoupající agresivitou, s nekritickým přístupem ke svým dětem, neadekvátně vyhrožující učitelům a učitelkám policií, soudy apod.
Nevyhovující pracovní prostředí školy má špatné materiálně technické a psychohygienické podmínky, tj. stav a vybavení budov a tříd, ale i nedostatek financí na optimální provoz školy, nákup vhodných pomůcek a zařízení.
Problémoví kolegové mají mezi sebou konflikty (např. ve sborovně), někteří bývají neprofesionální, nedostatečně kooperativní, zákeřní, vyskytuje se u nich i alkoholismus, neposkytují kolegům a kolegyním adekvátní oporu a podporu apod.
- V některých případech se stresory kombinují (např. problémoví žáci a jejich problémoví rodiče).
- Jindy se učitelské stresory školní kombinují se stresory souvisejícími se soukromým životem učitele (např. problémy se žáky a problémy s rozvodem).