Podle českých dat z roku 2022 hraje digitální hry každý den 48 % chlapců a 16 % dívek ve věku 11–15 let. Do kategorie problémového hraní spadá 13 % chlapců a 5 % dívek, přičemž 9 % studentů ve věku 15–19 let hraje čtyři a více hodin denně. Tyto údaje potvrzují, že hraní je běžnou součástí dospívání – ale pro část mladých představuje riziko, které se může dotknout i školního výkonu a duševní pohody.
Kde končí zábava a začíná problém
Ne každé intenzivní hraní je automaticky závislost. Psychologové připomínají, že rozhodující nejsou hodiny u počítače, ale emoční a sociální důsledky. Pokud dítě či dospívající ztrácí zájem o ostatní aktivity, je podrážděné, úzkostné, nebo má problém přestat hrát i tehdy, když chce, může jít o signál závislostního chování. Americká psychiatrická asociace uvádí devět charakteristik herní závislosti – například nutkavé myšlenky na hru, lhaní o čase u počítače, únik od nepříjemných pocitů nebo zhoršení vztahů a školních výsledků. Přetrvává-li pět a více těchto příznaků alespoň 12 měsíců, je čas situaci řešit.
Bc. Roman Kunc, vedoucí poradny a sekční vedoucí adiktologických služeb Prostor plus o.p.s., k tomu dodává: „Když si položíme otázku, proč mnohé děti, ale i dospělé, fascinuje hraní her v online světě, můžeme si jasně odpovědět, že tato potřeba odpovídá základnímu mechanismu odměňování, kterým každý člověk vybaven a potřebuje jej. Po „dosažení úkolu, výzvy či dalšího levelu“ dostaneme dávku dopaminu, který se vyrábí v našem mozku a třeba i v nadledvinkách a prostě se cítíme dobře a rádi bychom tento pocit prodloužili do nekonečné smyčky, tak jdeme dál a dál. Je to prostě přirozená potřeba.“
Co pomáhá – doporučení z praxe i výzkumů
Z odborných zdrojů vyplývá celá řada konkrétních opatření, která mohou rodiny i školy podporovat. Tato pravidla vycházejí z dlouhodobých zkušeností a doporučení odborníků na prevenci závislostí:
Nastavení prostředí
- Herní zařízení a počítače umísťujte do společných místností, ne do dětského pokoje.
- V ložnici dítěte by neměla být žádná elektronická média – obrazovky, konzole ani mobil s internetem.
- Před spaním by dítě nemělo hrát ani surfovat. Modré světlo i emoční napětí z her narušují tvorbu melatoninu a zhoršují spánek.
Stanovení hranic
- Mějte přehled, kdy dítě používá počítač a kolik času tráví v kyberprostoru.
- Nastavte časové limity – jiná dotace je vhodná pro 6leté dítě, jiná pro 14leté.
- Zaveďte alespoň jeden až dva dny v týdnu bez kyberprostoru.
- Zákaz zobrazovacích zařízení při jídle, přípravě pokrmů a na toaletách.
- Sledujte také finanční výdaje – nákupy her, vybavení či tzv. loot boxů.
Vztah a komunikace
- Rodiče i učitelé by se měli zajímat o obsah – jaké hry dítě hraje, s kým komunikuje, co ho na hraní baví.
- Otevřeně se bavit o emocích: co dítě u hraní prožívá, jak se cítí, když nemůže hrát.
- Podporujte prezenční kontakt s kamarády a společné aktivity offline.
- Rozvíjejte silné stránky dítěte – nechte ho v něčem vyniknout, aby se uznání nemuselo hledat jen ve virtuálním světě.
- Sdílejte společné zájmy – společné vaření, výlety, sport nebo deskové hry.
- Rodiče by měli znát profily svých dětí na sociálních sítích a ideálně být jejich „přáteli“.
Role školy
- Školy mohou pravidla kyberhygieny aktivně komunikovat v rámci prevence a výchovných strategií:
- Zařazujte téma digitálního zdraví a rovnováhy online/offline do třídnických hodin.
- Podporujte spolupráci s rodiči – sdílejte doporučení a nabídky pomoci.
- Při podezření na problém spolupracujte se školním psychologem nebo výchovným poradcem.
- V preventivních programech pracujte s pojmy „čas online“, „digitální odměna“, „reálný úspěch“.
Nebojte se nechat si pomoci
Účinnou pomoc při závislostech na hraní online her nabízí obecně prospěšná společnost Prostor plus, ať už v rámci projektu Lehkost.cz, nebo své Poradny pro závislosti na technologiích. Ta sídlí v Centru sociálních služeb Pod Brankou, Zahradní 17, Kolín IV. Konzultace probíhají po předchozím telefonickém objednání, a to od pondělí do pátku mezi 8:30 a 17:00. Zavolat můžete na čísla 735 757 095, 775 873 409, 778 728 886 nebo 735 757 094, případně napsat na poradenstvi.drogy@prostor-plus.cz. Pomoc je bezplatná, diskrétní a dostupná i terénně v okolních obcích. Nebojte se ozvat – někdy stačí jen přijít, popovídat si a zjistit, že s tím, co vás trápí, nejste sami.
Co by si měla uvědomit škola
Děti, které „žijí“ ve hře, často nehledají jen zábavu – hledají uznání, bezpečí nebo prostor, kde se cítí úspěšné. Škola může pomoci tím, že nabídne alternativy k digitálním odměnám: možnost být viděn, oceněn a být součástí kolektivu. Učitelé, kteří dokážou o herním světě mluvit bez odsudků, posilují důvěru – a tím i šanci, že se dítě o svém problému svěří dřív, než přeroste do závislosti.
„Mám milou zkušenost s jedním v té době 12letým hochem, který hrál online hru, ve které byl v České republice na cca 40. místě a to, podle jeho slov, bylo skvělé. O letních prázdninách byl schopen strávit hrou i 10 – 16 hodin denně. Díky aktivní spolupráci mladíka i s jeho rodičem se podařilo do několika měsíců hru omezit a díky tomu se otevřel prostor pro „staré dobré“ koníčky – zde to byl sport – ale také pro nové výzvy. Spolupráci jsme ukončili ve chvíli, kdy se mladík pustil do objevování šití na šicím stroji a plánoval založení vlastní „oděvní značky“. Nemalou zásluhu na tomto posunu měl rodič, který dal dítěti svobodu objevovat nové aktivity a získat tak zkušenost s dosahováním něčeho pro mladíka smysluplného,“ dodává Roman Kunc.